Koučové v tréninku koučů v Institutu Evoluce Vztahů se dozvídají také informace o polyvagální teorii bloudivého nervu. Učíme je, jak rozpoznat trauma, kdy včas poslat klienta na psychoterapii nebo kdy je třeba říct, že toto již není pro kouče. Aby měli takové znalosti, potřebují vědět, co je to vztahové trauma a jak s ním při vztahovém koučování pracovat podle různých metod a postupů.
Polyvagální teorie, zkráceně PVT, nabízí vysvětlení, jak se trauma projevuje v lidském těle a mysli. Podle této teorie trauma není jen psychický problém, ale také fyziologický jev, který ovlivňuje fungování nervové soustavy a celého těla.
Trauma mění neurocepční systém, který je zodpovědný za detekci bezpečí a ohrožení v okolním světě. Po prožití traumatu se neurocepce přeprogramuje tak, aby vnímala více signálů ohrožení na úkor signálů bezpečí. To vede k tomu, že se člověk cítí ohrožen i v situacích, které dříve vnímal jako bezpečné.
Trauma se usazuje v těle a mění smyslové vnímání, fungování orgánů a téměř všechny aspekty fyzického a duševního zdraví. Například traumatizovaní jedinci mohou mít potíže se sluchem, protože svaly ve středním uchu, které pomáhají rozlišit lidskou řeč, se v důsledku traumatu přizpůsobí vnímání zvuků nízkých frekvencí, které mohou signalizovat nebezpečí.
PVT dále vysvětluje, že trauma narušuje homeostázu, tedy stav vnitřní rovnováhy organismu. To ztěžuje regeneraci a uzdravování a činí člověka zranitelnějším vůči stresu a dalším onemocněním.
Trauma může vést k disociaci, což je stav odpojení od reality. PVT vnímá disociaci jako adaptační mechanismus, který chrání vědomí před hrůznými zážitky.
Polyvagální teorie zdůrazňuje význam pocitu bezpečí pro uzdravení z traumatu. Poučení koučové pracující s PVT se proto snaží vytvořit bezpečné prostředí pro své klienty a pomáhají jim pochopit a regulovat své tělesné pocity.
Další důležité poznatky o traumatu z PVT:
-
Trauma může vycházet z jedné události, nebo z celé řady událostí, které se mohou zdát zdánlivě nevýznamné.
-
Každý člověk má jinou úroveň odolnosti vůči traumatu.
-
Trauma se může přenášet z generace na generaci.
-
Trauma ztěžuje navazování kontaktů a vytváření vztahů.
-
Závislost může být copingovým mechanismem pro zvládání traumatu.
PVT nabízí nový pohled na trauma a otevírá nové možnosti pro jeho léčbu. Zdůrazňuje význam pocitu bezpečí a sociální koregulace pro uzdravení a návrat k homeostáze.
Kde se mohu dozvědět více?
Pokud vás zajímají větší podrobnosti, tak vám doporučuji pořídit si knihu: Náš polyvagální svět od Stephen W. Porgese.
Kniha představuje polyvagální teorii, která zkoumá autonomní nervový systém (ANS) a jeho vliv na naše chování a prožívání světa. Porges vysvětluje, jak ANS ovlivňuje naše smyslové vnímání a emoce. Kniha se věnuje i dalším aspektům, jako je trauma, závislost, a sociální interakce, a to v souvislosti s fungováním ANS. Dále ukazuje, jak může polyvagální teorie pomoci s pochopením a léčbou traumatu a závislosti. Autoři zdůrazňují, že pocit bezpečí je klíčovým faktorem pro zdravou regulaci ANS a pro fungování celého organismu. Kniha se snaží zpřístupnit komplexní neurofyziologické procesy široké veřejnosti a poskytnout praktické nástroje pro zlepšení zdraví a osobní spokojenosti.
